Co je co ...

ENERGETICKÁ HODNOTA
Energetická hodnota je údaj, který udává množství kcal nebo kJ, které daná potravina poskytuje. Energetickou hodnotu je dobré sledovat, jestliže potřebujeme ovlivňovat svoji hmotnost. Energie získaná z celodenní stravy by se měla rovnat energetickému výdeji, který zahrnuje energii bazální, potřebnou k tomu, aby nám pracovaly orgány, a dále energii potřebnou na pohyb a práci. Denní potřeba energie je velmi individuální. U dospělého člověka je to cca 7000-13000 kJ (množství se liší v závislosti na pohlaví, věku a fyzické zátěži). Jestliže je příjem energie vyšší než výdej nebo výdej nižší než příjem, může docházet ke vzniku nadváhy až obezity.
Energetická hodnota je uváděna buď v kcal (kilokalorie) nebo kJ (kilojouly). Přepočítávací koeficient je 1 kcal = 4,186 kJ. Pro ty, kdo chtějí vědět přesně: 1 kilokalorie odpovídá množství energie, nutné k ohřátí 1 litru vody o 1°C.
Ačkoli přehled o kalorické vydatnosti té které potraviny jistě patří v všeobecnému přehledu, je vlastní redukční program založený na počítání kalorií velmi pracný. My to uděláme za Vás!

OBEZITA
Obezita je nadměrné ukládání tělesného tuku v organismu, obvykle spojené se vzestupem hmotnosti. Ideální hmotnost je ta, která je vzhledem ke stavbě kostry a svaloviny a k charakteru povolání nejvhodnější pro jedince určitého věku a pohlaví. Nadváha, a především její těžší forma obezita, je chronické onemocnění, které již dávno není problémem jen kosmetickým, ale především problémem zdravotním. Se stoupající tělesnou hmotností jsou spojená závažná zdravotní rizika jako je cukrovka, srdečně - cévní onemocnění, problémy s dýcháním, vysoký krevní tlak, onemocnění kloubů a nádorová onemocnění. Obézní lidé mají kromě zdravotních problémů i problémy sociální a psychické (deprese, zakomplexovanost, snížená sebedůvěra…). Nadměrná tělesná hmotnost je druhou nejčastější příčinnou předčasného úmrtí. Nejčastější příčinou nadváhy je narušená rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. V posledním desetiletí výskyt obezity celosvětově prudce stoupá, odborníci dokonce hovoří o epidemii obezity. V České republice má problémy s nadváhou každý druhý člověk, to je více než 5 milionů lidí.

GLYKEMICKÝ INDEX
Pojem kilokalorií či kilojoulů je všeobecně známý, ale glykemický index je zatím mnoha hubnoucím utajen. Podstatou teorie GI je zjištění, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. To lze vyjádřit pomocí tzv. glykemického indexu, který určuje, jak dalece vychyluje konzumace dané potraviny hladinu cukru v krvi.
Pokud sníme potraviny s vysokým glykemickým indexem (např. bílé pečivo, cukr, bagety, hamburgery, pizzu, koblihy, zákusky...), nastane rychlé a prudké zvýšení glykemie, které je provázeno i nadměrným vyplavením inzulinu do organismu. Ten umožní prostup cukru z krve do buněk, kde se cukr uloží v podobě tukových zásob. Hladina krevního cukru se sníží a následně nastává i pokles inzulinu. Ovšem prudký pokles hladiny krevního cukru v důsledku vyloučení velkého množství inzulinu, vyvolaného předchozím prudkým vzestupem hladiny krevního cukru z potraviny s vysokým glykemickým indexem, vyvolá opětovný pocit hladu a potřebu se najíst. Pocit hladu totiž nastává především při rychlém poklesu glukózy v krvi, nikoli při pomalém poklesu. Jinými slovy, nízký glykemický index u konkrétní potraviny znamená, že po jejím požití se budete delší dobu cítit nasyceni.
Pokud tedy dva lidé budou konzumovat stravu o stejné energetické hodnotě, menší pocit hladu má ten, kdo bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

ZÁKLADNÍ SLOŽKY POTRAVY
Základními složkami potravy jsou živiny, vitamíny, minerální látky, vláknina a voda. Naše strava je složena ze tří základních živin - sacharidy (cukry), lipidy (tuky) a proteiny (bílkoviny). Správná a vyvážená strava obsahuje 60% sacharidů, 25% tuků a 15% bílkovin. Každá samostatná potravina obsahuje různé poměry těchto složek. Například čistá šunka obsahuje téměř samé bílkoviny, olivový olej samé tuky a chléb převážně sacharidy.

Sacharidy (cukry)
Jsou základním zdrojem energie pro organizmus. V těle mají formu glukózy fungující jako okamžitý zdroj energie nebo formu škrobu glykogenu fungujícího jako záložní zdroj energie v játrech a svalech.

Cukry můžeme rozdělit na:

• Jednoduché – např. cukr a med, ale najdeme je i v ovoci, dále potraviny s cukrem (sladkosti)
                     Tyto cukry se rychle vstřebají a dodávají tělu okamžitou energii, po které ale přichází hlad a únava. Těmto cukrům
                     označovaným jako prázdné kalorie je vhodné se vyhnout
• Složené – např. cereálie, chleba, těstoviny, rýže, zelenina
                     Tyto cukry se vstřebávají pomalu, dodávají energii pozvolna a dlouhodobě. Současně díky pomalému vstřebávání
                     a obsahu vlákniny navozují pocit sytosti.

Tuky (lipidy)
Tuk je díky své energetické vydatnosti významnou složkou potravy. V organizmu funguje hlavně jako rezervní zdroj energie. Dále pak má funkci např. v tělesné termoregulaci, ochraně některých orgánů a oběhu a absorpci vitamínů obsažených v tucích. Konzumace tuků v rozumné míře je důležitá. Je však potřeba spotřebu tuků omezovat a dávat pozor na skladbu tuků.
Dělení tuků pro účely tohoto textu není podstatné, a proto se zaměřme především na to, které tuky konzumovat a kterým se raději vyhnout. Konzumaci živočišných tuků (nasycené tuky) je potřeba nahradit tuky rostlinnými a rybími (nenasycené tuky). Nenasycené rostlinné a rybí tuky jsou zpravidla při pokojové teplotě tekuté. Jedná se především o olivový olej, rybí olej obsažený v rybách a mořských plodech (tuňák, sardinka, losos), sojový olej, či oleje obsažené v ořechách a margarínech. Tyto tuky snižují hladinu špatného cholesterolu (LDL) a snižují výskyt srdečně-cévních onemocnění. Oproti tomu nasycené tuky obsažené především v mase, másle, palmovém a kokosovém oleji, sýrech a výrobcích s technologicky ztuženými oleji zvyšují hladinu špatného cholesterolu (LDL) a zvyšují riziko aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění. Tyto tuky zpravidla nejsou při pokojové teplotě tekuté.
V rámci diety je potřeba omezovat příjem především živočišných tuků.
Cholesterol: je látka tukové povahy, která je přirozenou součástí buněk lidského těla. Najdeme ho v potravinách živočišného původu. Jeho zvýšené množství může být rizikovým faktorem srdečně cévních onemocnění. Hodně cholesterolu obsahují žloutky, vnitřnosti, některé mořské plody (garnáti), maso.

Bílkoviny
Jsou základní stavební složkou organismu, podílejí se na stavbě buněčných a kosterních struktur a tvoří se z nich nukleové kyseliny, enzymy a hormony. Jako zdroj energie je tělo využívá, až když není dostatek sacharidů a tuků. Doporučená denní dávka je 0,8 g na kg tělesné hmotnosti za den. Sedmdesátikilový člověk by tedy měl denně sníst asi 60 g bílkovin. Nedostatek bílkovin vede k poruchám tělesného a duševního vývoje, snížené imunitě, zhoršenému hojení ran. Nadbytek zase zatěžuje játra a ledviny.

Vitamíny a minerály
Vitamíny a minerály jsou klíčové látky pro metabolizmus organizmu a působí společně s ostatními složkami potravy. Většina potřebných minerálů a vitamínů je obsažena v komplexní pestré stravě. Pokud některé v těle chybí, je možné je doplnit uměle pomocí vitamínových a minerálních tablet. Vysoké množství těchto látek ale může být škodlivé.

Vláknina
Vlákniny jsou nestravitelné látky obsažené v rostlinných potravinách jako např. v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině a ovoci. Mechanicky povzbuzují správnou funkci střev, a podporují tak zažívání, snižují schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. Další funkcí je zpomalení odchodu potravy z žaludku do střev, čímž vláknina podporuje pocit nasycení.
Vláknina neobsahuje žádnou energii. Konzumace dostatečného množství vlákniny je důležitá, ale všeho moc škodí. Konzumace 50g vlákniny a více za den může způsobit střevní potíže.

Voda
Voda je pro organismus životně důležitá. Po kyslíku je druhým nejdůležitějším prvkem nezbytným pro existenci organismu. Dostatek kvalitní vody v těle zajišťuje správnou funkci oběhového a vylučovacího systému. Voda je garantem nezbytné látkové výměny mezi buňkami v organismu.
Ve většině potravin je voda obsažena, přesto je potřeba ji doplňovat pitím. Množství vody, kterou potřebujeme, se liší v závislosti na věku. Dospělý člověk potřebuje přijmout 2 až 3 litry tekutin denně, z čehož 1,5 až 2 litry přímým pitím. Vyhněte se však slazeným limonádám a minerálkám, či slazeným džusům (tip - chcete-li vylepšit chuť vody, přidejte plátek čerstvého citrónu). V případě regulace váhy je voda nezbytnou součástí programu, chcete-li dosáhnout úspěchu.